Marek Svoboda Vše pro spolek

Stanovy jsou klíčovým právním dokumentem každé neziskové organizace. Své o tom ví Marek Svoboda z projektu Vše pro spolek. Díky němu má stanovy v pořádku i naše MILA.

Pokud máte zkušenost se založením spolku nebo neziskové organizace, nejspíš si dobře pamatujete na starosti s úředničinou, která celý proces provází. Na našich kurzech často říkáme, že pokud chce člověk mít dostatek času a prostoru pro věc, které se chce věnovat, na ostatní se vyplatí najít si odborníky. Aspoň v podobě konzultací. Udělaly jsme to i my, v době, kdy jsme procházely procesem přejmenování, a ušetřilo nám to množství zbytečných problémů.

Marka Svobody z projektu Vše pro spolek, se kterým jsme spolupracovaly, jsme se zeptaly na nejčastější zádrhely, se kterými se při práci s projekty z neziskové sféry setkává. Zkuste se jim vyhnout a začít tak bez zbytečných komplikací.

 

Co vás k založení projektu Vše pro spolek vedlo a na co přesně se zaměřujete?

Když někdo založí spolek nebo jinou formu neziskovky, tak se chce především věnovat účelu, pro který ho zřídil, ne zdlouhavému pročítání právních předpisů, sepisování dokumentů a studování požadavků rejstříkových soudů. Od toho jsme tady my. Subjektů, které věnují podporu obchodním společnostem je na trhu celá řada. My jsme usilovali o vytvoření unikátního podnikatelského projektu, který takové služby zajistí subjektům z neziskového sektoru a v potřebné kvalitě.

Lidé z neziskových organizacích sice chtějí často na službách třetích stran šetřit, ale na konci jim právě třeba i jen pár hodin konzultací nebo pomoc v začátku může ušetřit i řádově vyšší částky. 

Co je podle vás nejtypičtější chyba neziskových organizací?

Asi nejčastější je, že spolky každoročně nesvolávají své nejvyšší orgány, typicky členské schůze, za účelem schválení hospodářských výsledků za uplynulý hospodářský rok a následně ani nezakládají účetní dokument do sbírky listin na rejstříkovém soudě. To bohužel nepřispívá k tomu, aby si spolky budovaly důvěryhodnost u veřejnosti. Lidé si také často neuvědomují, že i nezisková organizace je standardní právnickou osobou a vztahuje se na ni řada povinností vyplývajících z obecně závazných právních předpisů. Relativně často tak potkáváme spolky, které jsou z právního i z účetního hlediska zanedbané.

I neziskovka  je právnickou osobou a ze zákona se na ní vztahuje řada povinností, např. každoroční svolání členské schůze.

Narazili jste ve své praxi i na nějaký kuriozní příběh?

Je pravda, že například tvůrci stanov mají někdy opravdu bujnou fantazii a například fungování orgánů spolku si vymezí tak, že to v konečném důsledku komplikuje fungování celého spolku. Bujnou fantazii mají někdy i soudy, které v případě, že už subjekt s totožným názvem existuje, vyžadují podivnou změnu, která pomůže názvy odlišit.

Ale co nás baví především je to, že příběh každého spolku či jiné neziskovky je jedinečný.

Obsah stanov by neziskovky podceňovat neměly, je to klíčový právní dokument.

Máte pro neziskovky nějakou radu, kterou by si měly opravdu vzít k srdci?

Nepodceňovat obsah stanov. Ty jsou opravdu klíčovým právním dokumentem, který musí splňovat požadavky zákona, rozhodovací praxe soudů a měl by zohledňovat i v co největší míře potřeby zakladatelů spolku, případně jejich členů. Stanovy zejména formulují hlavní činnost spolku, určují základní pravidla fungování a definují organizační strukturu. Změnit stanovy není úplně snadné, takže jejich tvorbě by měla být věnována maximální pozornost a měly by být připraveny tak, aby nekomplikovaly fungování spolku.

🟧

 

Share This