Jitka Andrlíková

„Prožít něco na vlastní kůži je nejlepší školou pro život.“ říká zakladatelka a ředitelka Fóra pro prožitkové vzdělávání Jitka Andrlíková. Spolu se svým týmem a profesionálními herci pomáhá českým školám předcházet šikaně, vzdělávat děti v oblasti lidských práv nebo finanční gramotnosti. Její práce si všimla i Česko-nizozemská obchodní komora a Jitka se stala vítězkou prvního ročníku soutěže Creative Hero Award.

22 000 PODPOŘENÝCH DĚTÍ, PŘES 1 000 ZAPOJENÝCH UČITELŮ A VÍCE NEŽ 800 PŘEDSTAVENÍ.
TO JE ZA SEDM LET ÚCTYHODNÝ VÝKON. CO JE PODLE TEBE ZÁKLADNÍM KLÍČEM VAŠEHO ÚSPĚCHU?

Především jsme hluboce přesvědčení o smyslu propojení pedagogiky a divadla. A máme silný tým herců a lektorů, kteří jsou ochotni se pořád vzdělávat. Určitě nám pomáhá i to, že umíme rychle reagovat na aktuální témata.

I to je část naší práce. Vnímat sociální vazby dětí a zlepšovat jejich komunikaci a porozumění.

CO SI MÁM POD TÍM PŘEDSTAVIT?

Na České televizi teď běžel seriál Ochránce. V jednom z dílů se řešil spor školy s muslimskými studentkami. A my jsme den poté na jednom gymnáziu hráli představení zaměřené na toleranci k odlišným kulturám. Navíc v té třídě byly dvě dívky původem ze Sýrie a potvrzovaly, že přesně to, co hrajeme, ze života dobře znají. Načež se ostatní spolužáci začali zajímat o to, jak by jim mohli pomoci a ptali se jich, jak cítí a jak takové situace vnímají. I to je část naší práce. Vnímat sociální vazby dětí a zlepšovat jejich komunikaci a porozumění. To, že teď v neděli večer vidíme nejrůznější příběhy ze školního prostředí a v pondělí můžeme obdobné situace hrát, je pro nás velkou motivací a potvrzením, že naše programy fungují.

Co je ta hlavní informace, kterou se snažíte dětem za pomoci vašich představení doručit?

Snažíme se říct, že každá situace má nějaké východisko a na nic nemusí být člověk sám. Zabýváme se tématy jako je kyberšikana nebo násilí, kdy se dotýkáme hodně mezních situací v lidském životě. Podstatné je, že o nich jen nemluvíme, ale děti vtahujeme do představení, mají možnost ovlivnit jednání postav a nejrůznější situace si tak nanečisto vyzkoušet.

Chceme se vrátit do dětských domovů a sociálně problematických regionů, kde cítíme obrovský smysl naší práce, ale na tyto projekty se nám shání peníze nejhůře

Nedávno jsi získala ocenění Creative Hero Award, kterým Česko-nizozemská obchodní komora oceňovala nejen kreativní, ale taky společensky odpovědné osobnosti. Porazila si desítky úspěšných lidí z byznysu a navíc přímo na místě vyhrála napříč kategoriemi a stala se superhrdinkou. Co pro tebe takové ocenění znamená?

Nechci, aby to znělo jako klišé, ale já jsem to opravdu vůbec nečekala. Měla jsem obrovskou radost už ze samotné nominace, už to samo pomohlo mojí sebedůvěře. Ale z toho, že jsem vyhrála i napříč kategoriemi, se mi ještě teď klepou kolena. Drtivá většina projektů v soutěži byla z byznysu, ale vyhrála neziskovka. Vnímám to jako symbol. Když děláte svou práci pořádně, můžete být pro firmu rovnocenným partnerem.

 

I já tam tuhle symboliku cítím. Oba světy se zase přiblížily. Pojďme k tomu přiblížení udělat ještě jeden krok. Co je podle tebe největší mýtus o neziskovkách?

To, že když je něco neziskové, je to automaticky druhořadé nebo méně kvalitní. A i z toho důvodu sami o sobě říkáme, že jsme ne nezisková organizace, ale veřejně prospěšná. Máme na sebe velké nároky, snažíme se pracovat maximálně profesionálně i za omezených finančních podmínek a chceme hlavně případným dárcům z řad komerčního sektoru dokázat, že nabízíme produkt s vysokou hodnotou. Už to použité slovo dárce je z našeho pohledu zavádějící, snažíme se spíše nabízet firmám partnerství, nikoli to, že budeme pouze trpěným příjemcem jejich případné finanční podpory. Tady já osobně vidím pro nadcházející dobu asi největší výzvu, změnit chápání vztahu mezi námi jako příjemcem podpory a dárci.

Drtivá většina projektů v soutěži byla z byznysu, ale vyhrála neziskovka. (…) Když děláte svou práci pořádně, můžete být pro firmu rovnocenným partnerem.

Jak konkrétně vám mohou firmy nebo jednotlivci pomoci?

V důsledku covidu jsme zaznamenali nárůst násilí ve třídách, víc poruch příjmů potravy nebo sebepoškozování a poptávka po našich programech je větší, než dokážeme z finančních důvodů uspokojit. Je pro nás nesmírně frustrující, když se na nás obrátí škola s nějakým urgentním problémem, který by za pomoci našeho tematického představení chtěla řešit a my ji musíme odmítnout. Rádi bychom rozšířili naše projekty i na učitele, protože i na ně jsou kladeny obrovské nároky. A v neposlední řadě se chceme vrátit do dětských domovů a sociálně problematických regionů, kde cítíme obrovský smysl naší práce, ale na tyto projekty se nám shání peníze nejhůře. Jsme otevřeni spolupráci se všemi, kteří vidí v naší práci smysl. A hledáme rovnocenné partnery, kteří spolu s námi chtějí učit děti prožitkem zvládat situace, které život přináší.

🟧

Jitka Andrlíková se nebojí výzev a pouští se i do projektů, o kterých ví, že se na ně peníze fundraisují skutečně obtížně. Odvahu jí dodal i náš kurz Úspěšný fundraising. Přihlaste se na něj také a získejte potřebné sebevědomí a kuráž poprat se i se zdánlivě komplikovanými projekty. 👉