Úspěšnou spolupráci mají na svědomí Karolína Puttová, lektorka a koučka, která v MILE pečuje o předávání hodnot a Lenka Tehrany, specialistka práce v zařízeních, která pečuje o profesionální pečující.

MILA je tu už sedmým rokem proto, aby bylo dobře seniorům i těm, kteří o ně pečují. Za tuto dobu jste  spolupracovali s více jak 20 službami pro seniory. To vše se mohlo stát díky podpoře Nadačního fondu Českého rozhlasu a jeho projektu Ježíškova vnoučata, který je exkluzivním partnerem naší práce v terénu. Platí pořád, že jedině tam, kde jsou spokojení pečující, mohou být spokojení i klienti?

Můžeš na nějakém konkrétním příkladu popsat, jak spolupráce s MILOU vypadá a probíhá?

Karolína: Určitě. Spolupracovali jsme například s Domovem seniorů U Přehrady, kde se na nás pan ředitel obracel s tím, že chce udělat něco pozitivního pro své zaměstnance. Prožívali zrovna dost turbulentní období a přál si spolupracovat na tom, aby se atmosféra trochu zklidnila. Potkali jsme se, popovídali si o tom, co přesně pan ředitel očekává a jaké konkrétní možnosti  mu můžeme nabídnout. Dohodli jsme se na tom, že během půl roku v domově uspořádáme několik tematicky zaměřených setkání pro tým na téma péče o osobní pohodu a zdraví, otevřená komunikace nebo oceňování.

Na taková témata většinou nebývá čas, ale když se podaří ho najít, bývá to skvělé. Vznikne zde totiž prostor, kdy se neřeší tolik klienti, ale pozornost se věnuje hlavně tomu, jak se cítí ti, kdo o ně pečují. Pro mnoho pečujících i jejich vedoucích je to jedna z mála příležitostí, kdy se jich někdo na jejich pocity zeptá.

Kromě těchto setkání jsme se dohodli na tom, že se individuálně budeme potkávat i s vrchní sestrou, abychom ji podpořili v její pozici. Bylo skvělé, že si pan ředitel uvědomil, že je něco takového potřeba a rozhodl se do její podpory investovat.

Celkem jsme v domově strávili asi 40 hodin. Když jsme na závěr spolupráci hodnotili, což děláme pokaždé, abychom věděli, jaký má naše práce dopad, ukázalo se, že se počáteční přání ‚trochu zklidnit atmosféru a podpořit vztahy‘ naplnilo. Pan ředitel to moc hezky shrnul v závěrečném rozhovoru: „Pro mě byl zásadní ten čas vzájemného setkávání s vedoucími, že jsme si dokázali říct, že každá mince má dvě strany. To je pro mě to důležitý, vlastně to nejdůležitější, co z naší spolupráce vyplynulo. Mám pocit, že se naše vztahy v týmu prohloubily. Víme o sobě drobnosti, které z nás dělají tým s velkým T, který je vyladěný nejen po stránce pracovní.“

V MILE kromě týmových setkání pro pečující, nabízíme i individuální podporu a to jak pro pečovatele tak pro ředitele nebo vedoucí. Mají ředitelé a pečovatelé nějaká témata společná?

Potěšilo mne, že například ze spolupráce v Domově seniorů Drachtinka, si paní ředitelka odnesla nový návyk: po každé těžké schůzce následuje 15minutová pauza, aby měla prostor vše zpracovat a někdy i prodýchat. Jak pak sama zmínila „Musím říct, že předtím bych si to nikdy nedopřála. Vnímala bych to jako zbytečný prostoj. Teď si uvědomuju, že to tak není.“ To jsou takové nenápadné, ale nesmírně důležité proměny, které se daří vlastně v téměř každé spolupráci, kterou máme a mám z nich radost, protože malými změnami začínají ty velké.

Za sedm let jsme s MILOU poznali desítky vedoucích, ředitelů a ředitelek a každý rok se dotkneme života až 400 profesionálních pečujících. Prakticky od začátku máme spolupráci nastavenou tak, že naši podporu proaktivně nenabízíme a přicházíme pouze tam, kam jsme od vedení pozvaní. Máme vyzkoušené, že vedoucí, který nás sám aktivně osloví nebo se prostřednictvím výzvy, kterou každý rok otevíráme s Ježíškovými vnoučaty, přihlásí, je vedoucí, který je připravený na spolupráci a otevřený ke změnám. Což je základní předpoklad toho, abychom vůbec mohli na něčem spolupracovat. Dá se říct, že se v jejich výzvách některá témata objevují častěji než jiná?

Lenka: MILA je troufám si říct výjimečná v tom, že každou spolupráci staví opravdu zcela na míru potřebám dané organizace nebo služby. I tak se ale dá říct, že skoro pokaždé je v zadání potřeba zlepšit interní komunikaci. Typicky jsou to témata jak dávat zpětnou vazbu, aby se kolegyně nebo kolega neurazil, nebo jak si nebrat věci osobně je také dost populární zadání. Práce v sociálních službách je náročná, často ryze ženské týmy mají svou specifickou dynamiku, takže schopnost nebrat si věci osobně je dost užitečná dovednost. Hodně se také objevuje téma péče o zaměstnance a to hlavně dotazy na to, jak je správně ocenit, když nemám v rozpočtu dost peněz, jak motivovat kolegy nebo podpořit vedoucího v jeho roli.

Hodně času věnujeme na začátku formulaci toho správného zadání, abychom se vyhnuli nenaplněným očekáváním a byli si oboustranně jistí, že rozumíme tomu co a jak a proč chceme společně řešit.

MILA není auditor nebo kontrolor kvality, je spíš externí podporou a někým, kdo pomáhá přinést nadhled, protože stojíme mimo každodenní fungování. Chceme a snažíme se být rovnocennými partnery, kteří ke každé spolupráci přistupují s velkým respektem a upřímným obdivem k těm, kdo služby pro seniory řídí nebo v nich na jakékoliv pozici pracují.

Často říkáme, že péče je největší služba, které je člověk schopen a přejeme si, aby lidé, kteří pečují měli ke své práci co nejlepší podmínky. Když už trvá dlouho prosadit změny odshora, pracujeme aspoň na těch, které se mohou udát na úrovni jednotlivých zařízení. Snažíme se být užitečnou podporou, průvodcem, někým s kým se dá probrat všechno co vedoucí a týmy tíží.

I proto stavíme každou spolupráci opravdu na míru a když máme vydefinovaná témata a cíle, kterých chceme dosáhnout, navrhujeme cesty, kterými se vydat. Zpravidla kombinujeme více způsobů. Facilitovaná skupinová setkání, workshopy na konkrétní témata nebo individuální konzultace, které mohou probíhat osobně i online dle potřeby. Vždy se snažíme vejít do přibližně 50 hodin spolupráce za půl roku. Kdo všechno se do spolupráce zapojí je otázka dohody. Někde se soustředíme hlavně na individuální podporu vedení a někde se uskuteční workshopy, na které ředitel pozve nejen pečovatelky a zdravotní sestry, ale třeba i zaměstnance z kuchyně nebo paní na úklid. To nám vždycky udělá velkou radost, protože je to signál, že každý člen v týmu je zásadní a podílí se svým vlastním způsobem na tom, aby bylo dobře seniorům i těm, kdo o ně pečují.

🟧

Chcete i vy spolupracovat s MILOU a podpořit svůj tým? Od 24. 2. se můžete přihlásit do aktuální výzvy Ježíškových vnoučat. Hlásit se mohou jakékoliv služby, jejichž náplní je poskytování sociálních služeb, zdravotní péče nebo zdravotně-sociálních služeb pro seniory.

JAK NA TO:

• Od 24. února najdete na webu Ježíškových vnoučat přihlášku.
  Vyplněnou ji odešlete nejpozději do 17. března 2025.
• MILA si se zástupci Ježíškových vnoučat všechny přihlášky pečlivě pročte. Do 8. dubna z přihlášených vybereme pět zařízení a jednoho náhradníka.
• Poznamenejte si do kalendáře 22. dubna. To je den, kdy budeme mít se zástupci vybraných služeb online rozhovory.
• Konečné výsledky oznámíme všem přihlášeným (vybraným i nevybraným) do 30. dubna.
• Spolupráci je možné zahájit kdykoliv od června 2025, podmínkou je pouze to, aby byla dokončena do 31.11.2025.