Domov Modrý kámen

NA ČEM JSME SPOLEČNĚ PRACOVALI

Spolupráce byla zaměřena na skupinovou i individuální podporu vedoucích společně s paní ředitelkou domova. Věnovali jsme se náročným situacím v domově, komunikaci v týmu, jak se naučit říct ‘ne’ a jak se bránit manipulaci, ale také jak se cítit dobře ve svých rolích. Pro tým pečovatelek a zdravotních sester jsme přichystali setkání na téma sebepéče. Setkání probíhala na bázi diskuze s praktickými tipy do praxe.

„Vedoucí v pomáhajících profesích se perou se tím, že se snaží vyhovět, často na vlastní úkor. I v domově Modrý kámen jsme na toto téma opakovaně narazili, když jsme se potkávali s vedoucími úseků a oddělení během skupinových setkání i individuálních konzultací věnovaných zpětné vazbě, zvládání emocí či náročným vztahům v týmu. Snažili jsme se nabídnout, že méně vstřícnosti může být paradoxně výhodnější pro všechny zúčastněné.“

— Karolína Puttová, MILA

ZÁVĚREČNÝ ROZHOVOR

• Renata Poláková, ředitelka
• Ivana Macounová, vedoucí sociální péče

Vzpomínáte si, s čím jste do spolupráce šly? Jaká byla vaše očekávání?

Renata: Do spolupráce s MILOU jsem šla s očekáváním, že nám dáte návod k tomu, jak zlepšit komunikaci mezi jednotlivými úseky, ale i v rámci menších kolektivů.

Ivana: Potřebovali jsme pomoc se zlepšením komunikace mezi úseky, ale i v jednotlivých týmech. Naše očekávání bylo, že po spolupráci s MILOU spolu budou především sestry a pracovníci v sociálních službách lépe a efektivněji komunikovat a spolupracovat.

Můžete popsat, co podle vás během naší spolupráce proběhlo?

Ivana: Proběhlo několik setkání, skupinová i individuální. Podporu získali vedoucí úseků i vedoucí oddělení. Proběhly i schůzky celých týmů. V průběhu spolupráce jsme se nakonec zaměřili na jeden konkrétní tým pracovníků v sociálních službách a jejich fungování.

A co vás osobně na spolupráci s Milou zaujalo a co ve vás zůstalo?

Renata: Rozhodně ve mně zůstalo, že se nemusí vyhovět všem za každou cenu. A pak asertivní komunikace směrem k zaměstnancům v případě, že s jejich prací nejsme spokojeni.

Jaká se k vám dostala zpětná vazba od týmu, nějaké konkrétní změny?

Ivana:Vedoucí oddělení si moc chválí nové komunikační techniky, které se naučily. Ze schůzky celého týmu máme pozitivní reakce i s tím, že by rádi do budoucna takové schůzky opakovali. Kdybyste měli někomu stručně popsat, co MILA dělá, co byste řekli?

Pozorujete nějakou změnu v týmu? Měla byste konkrétní příklad?

Renata: Vedoucí úseku se naučili říkat NE a zjistili, že není možné vyhovět každému.

Ivana: Myslím, že se u většiny vedoucích změnil styl komunikace a jsem za to moc ráda. Komunikace je teď efektivnější a jednodušší. Naučily jsme se, že nemusíme každému vyhovět.V jednom týmu se úplně změnila atmosféra, která je teď mnohem pohodovější, všem se lépe chodí do práce a pro vedoucí není práce tolik stresující.

Kdybyste měla někomu stručně popsat, co Mila dělá, co byste řekla?

Renata: Poskytuje konzultační činnost. Vhled nezávislého člověka na problémy v organizaci.

Ivana: Podpora odborníků, kteří nenásilnou formou dokáží přispět ke změnám stereotypů v organizaci.

Je něco, co byste si přála, aby proběhlo jinak?

Renata: Sázela jsem na to, že se více uvolní komunikace mezi sestrami a PSS.

Ivana: Podpora za mě přišla v tu pravou chvíli, ale přála bych si, abychom měli více času.

A co vás napadne, když se řekne dobrá péče?

Renata: Individuální přístup ke klientovi poskytovaný zaměstnancem, který svou práci považuje za poslání. Ke klientům přistupuje a nad péčí přemýšlí tak, jako by se jednalo o jeho vlastní rodinné příslušníky.

Ivana: Spokojený pečující = spokojený klient. Dobrá péče je v detailech.

🟧