Centrum péče Doubrava

NA ČEM JSME SPOLEČNĚ PRACOVALI

„Sešli jsme se s týmem vedení i týmem péče a soustředili jsme se na ústřední téma fungování každé organizace – komunikaci. Věnovali jsme se nástrojům a technikám, které mohou vzájemnou komunikaci usnadnit i hodnotám, které mohou přispět k nalézání shody. V příjemné atmosféře jsme mohli prozkoumat i to, s čím každý z nás do komunikace vstupuje a jak to naši komunikaci ovlivňuje. Součástí naší spolupráce byly i individuálními konzultace.“

— Karolína Puttová, MILA

ZÁVĚREČNÝ ROZHOVOR

Dagmar Malá, ředitelka centra
Anna Šujanová, pracovnice péče o zaměstnance

Vzpomínáte si, s čím jste do spolupráce šly? Jaká byla vaše očekávání?

Anna: Už jsme spolupráci s vámi zažili v minulosti, věděli jsme, že nám spolupráce funguje a že nás posouvá.

Dagmar: Věděli jsme, že nám shodně jde nejen o péči, ale i o ty, kteří péči poskytují. Očekávali jsme proto, že spolupráce bude díky našemu naladění fungovat.

Můžete popsat, co podle vás během naší spolupráce proběhlo?

Anna: Proběhl posun v komunikaci na všech úrovních, mezi jednotlivými týmy i mezi jednotlivci. To nám moc pomáhá ve zlepšování atmosféry. I když samozřejmě pořád je na čem pracovat.

Dagmar: Tu pozitivní atmosféru vnášíte už svým příchodem, s vámi přijde pocit, že to dobře dopadne. Proto s vámi chceme spolupracovat a moc rádi vás u nás uvidíme. Nejste teoretici, kteří přijdou a řeknou, jak se mají věci správně dělat, ale máte pochopení i pro to, co nám brání se v konkrétní situaci posunout. Nikdy se nestalo, že byste nenaslouchali. To se mi líbí. Přinášíte dobrou atmosféru, nasloucháte nám a společně hledáme cesty.

A co vás osobně na spolupráci s Milou zaujalo a co ve vás zůstalo?

Dagmar: Klidně bych vymazala supervize. Za mě by měla být povinná práce s týmem, kterou dělá MILA. Vy lidi nějak přirozeně vedete ke spolupráci. 

Anna: Myslím, že právě ta přirozenost je to, co lidi dovede i k tomu účinku, který by mohla mít supervize. Supervize často není to, co zaměstnanci chtějí, ale s vámi se k tomu dostanou cestou, která je pro ně nenucená.

Jaká se k vám dostala zpětná vazba od týmu, nějaké konkrétní změny?

Anna: Máte velkou důvěru, respektují vás, berou vás jako profesionály. Nejen proto, že je to pro ně příjemně strávený čas, ale protože se dozvědí něco, co pak opravdu v praxi využívají.

Dagmar: Prošli jsme řadou kurzů, vždycky jsem se snažila, aby byli co nejvíc na míru Doubravě, ale váš přístup je pro mě jedinečný. Lidskost a individuální přístup.

Anna: Navíc je cítit, že se vaším školením prolínají i hodnoty. Lidskost a empatie způsobí, že se v lidech začne něco proměňovat. Staví se jinak k práci, k potřebám klientů i kolegů. V komunikaci vnímám u konkrétních lidí posun, od prvotní osobní reakce k profesionalitě, že se opravdu zastaví, než něco řeknou.  

Kdybyste měli někomu stručně popsat, co MILA dělá, co byste řekli?

Dagmar: MILA dělá svět lepší v sociálních službách. Vždycky si říkám, že svět je v pořádku, když někdo má zájem poslouchat ty lidi, kteří péči poskytují. Líbí se mi, že opravdu chcete péči posunout jinam, aby přibývalo lidí, kteří tuhle práci chtějí dělat, aby se měnila její prestiž, aby se lidi nestyděli za to, že pracující „někde v důchoďáku“.

Anna: Vždycky když vidím pozitivní dopad vaší práce i v každodenním životě pečovatelů, tak si říkám, jak velký to má smysl. I když se samozřejmě pořád máme kam posouvat.

A je něco, co byste si přáli, aby proběhlo jinak?

Dagmar: Mě by se líbilo, kdyby přišel stát a řekl: budeme vám financovat ročně tolik a tolik hodin vzdělávání u MILY, včetně kurzu pracovníka v sociálních službách.

Anna: To mě napadlo taky.

A poslední otázka je, co vás napadne, když se řekne dobrá péče?

Anna: Vytvoření atmosféry a prostředí, kde je dobře jak klientovi, tak pečujícímu.

Dagmar: A prostor pro drobné detaily tak, aby byla péče klientovi co nejvíce ušitá na míru.

🟧