Diakonie Valašské Meziříčí

NA ČEM JSME SPOLEČNĚ PRACOVALI

Spolupráce byla zaměřena na individuální a skupinovou podporu vedoucích pracovníků. Skupinové workshopy probíhaly formou diskuzí s praktickými tipy do praxe. Věnovali jsme se tématům jako např. sebepéče, systém porad, zpětná vazba a jak si nebrat věci osobně. Při individuálních konzultací jsme probírali aktuální pracovní výzvy a hledali možná řešení.

„Setkali jsme se s úžasným týmem vedoucích, kteří se skvěle doplňují a zvládají velké množství povinností s obdivuhodnou lehkostí. Velmi si vážím jejich otevřenosti a důvěry během individuálních konzultací, kdy jsme společně mluvili i o velmi náročných situacích.“

— Lenka Tehrany, MILA

ZÁVĚREČNÝ ROZHOVOR O NAŠÍ SPOLUPRÁCI

 s vedoucí oddělení FR a PR Zuzanou Venturovou

Vzpomínáte si, s čím jste do spolupráce šli? Jaká byla vaše očekávání?

V roce 2020 jsme slučovali dvě Diakonie, dva různé týmy a zároveň přišla doba covidu. Až teď, kdy se nám podařilo nastavit řadu procesů a vzdělávacích aktivit, jsme si uvědomili, že jsme zatím neměli prostor pečovat o vedoucí tak, jak by si zasloužili. Aby i oni získali potřebnou podporu. Jinými slovy se na tým vedoucích trošku zapomínalo, přestože i oni tvoří určitý tým. Potýkají se stejnými problémy, řeší podobné otázky a potřebují působit dobře v rámci svého týmu. Takže naším cílem bylo věnovat prostor vedoucím a pečovat o ně.

Můžete popsat, co podle vás během naší spolupráce proběhlo?

Na začátku jsme si společně domluvili, čemu bychom se chtěli věnovat. Všichni naši vedoucí procházejí Manažerskou akademií Diakonie, ale každý v jiném čase a tak jsme společně identifikovali oblasti, kde nás něco pálí, a zaměřili se na to. Dlouhodobě jsme třeba cítili, že porady u nás trochu váznou, i kvůli velikosti týmu. Pro některé kolegy byly spíše ztrátou času. Bylo proto velmi přínosné získat nový pohled na to, jak porady strukturovat jinak. A myslím že workshop a příklady z praxe se dají použít i v jednotlivých týmech.

Co vás osobně ve spolupráci s MILOU zaujalo, co ve vás zůstalo?

Pro mě bylo intenzivní hned první setkání, kdy jsme se věnovali tématu sebepéče. Příjemně mě překvapilo, jak kolegové společné setkání organizované Milou pro povzbuzení v rolích vedoucích pozitivně vnímali. S jakou otevřeností se zapojili. Myslím, že jsme se díky tomu mezi sebou lépe poznali. Bylo zároveň skvělé si potvrdit, že jsou to lidé na správných místech – opravdoví srdcaři.

Je něco, co byste si přála, aby proběhlo jinak?

Upřímně za sebe musím říct, že by některé části mohly být ještě o něco víc interaktivní. Vím, že jste nás zapojovali, ale chyběl větší časový prostor na jiné formy – třeba neformální procházku nebo změnu prostředí. Není to kritika, spíš postřeh k možnostem.

Kdybyste měla někomu stručně popsat, co MILA dělá, co byste řekla?

Mila pečuje o to, aby sociální služby byly kvalitní prostřednictvím podpory zaměstnanců, kteří tuto práci vykonávají.

A co Vás napadne, když se řekne dobrá péče?

Jako první mě napadne, jestli to tam (třeba teď u nás v hospici) voní, jestli se na mě usměje sestřička, pečovatelka nebo třeba paní uklízečka. Vyměníme si pár slov a je cítit, že tam panuje pohoda. A když je pohoda v týmu, odráží se to i na klientech a jejich blízkých. Samozřejmě, klient se musí cítit dobře – mít kvalitní péči, prostředí, jídlo – ale klíčová je i atmosféra. Pokud týmy nefungují, klienti to velmi rychle vycítí. Proto je třeba pečovat o zaměstnance včetně jejich vedoucích.

🟧