„Já mám tu kartičku co jste rozdávala na kurzu pořád před sebou na stole.“ hlásila mi Zuzka, když jsem jí na den přesně po pěti měsících od kurzu Úspěšný fundraising, který absolvovala, zavolala. A nejen jí, zajímalo mě, co je nového i u ostatních neziskovek.
Na kartičce, kterou Zuzana zmiňuje, je napsáno „Až bude nejhůř, vzpomeň si, proč jste začali.“ Přiznám se, že vůbec nevím, kdy a kde se tahle věta v mém životě objevila, ale používám ji ráda a každý, kdo absolvuje náš kurz, ji dostává vytištěnou na vizitce, která se tak akorát vejde do peněženky. Tuhle větu je zkrátka dobré mít na očích. Kromě ní se snažím mít na očích i naše absolventy. Potřebujeme k naší práci zpětnou vazbu a vědět, co děláme dobře a co máme dělat lépe. Nechceme jen chrlit jeden kurz za druhým, ale mít jistotu, že opravdu pomáhají a dávají smysl. Pro někoho jsme prvním impulsem pustit se s vervou do práce, pro někoho „jen“ ujištěním, že jde dobře a pro někoho tou úplně poslední kostičkou, díky které to, co už člověk dávno ví, najednou zapadne do sebe.
KAŽDÁ AKCE VYVOLÁ REAKCI
Zuzana na kurz přicházela jako úplný nováček, který s fundraisingem teprve začíná. Už tehdy jsem jí ale prorokovala, že bude skvělá fundraiserka. Už to za ty roky praxe poznám. A měla jsem pravdu. Zuzana mě v telefonátu zahrnula hromadou úspěchů, které se jí v dobrovolnickém centru při okresní nemocnici, podařily, covid necovid.
„Všechno, co jste říkala na kurzu se 100% potvrdilo a nejvíc se mi vyplatilo myslet na větu, že i potenciální dárce je dárce a je potřeba se o něj starat, protože v našem případě se z něj pak časem opravdu dárce stal.“ A Vlaďka její slova vlastně potvrzuje: „Každá akce vyvolá reakci. Pokud máte dobrý úmysl a víte co a proč děláte, tak se další podporovatelé, lidi nebo firmy přidávají a jdou tu cestu s vámi a pomáhají nejen penězi, ale i vlastním zapojením.“
BEZ PLÁNU TO NEJDE
Viktor se zase díky kurzu rozhodl zásadně změnit svůj přístup k fundraisingu a pochopil, že bez plánu to nejde. Podobně na tom je i Zdeňka, která se při jeho zpracovávání dostala až k zásadním otázkám: „Najednou se vynořilo to, co jsem tušila už dávno. Že sice máme krásnou ideu, ale nikdy se nikdo nezabýval tím, že by utvořil seriózní plán činnosti, něco, co by určovalo kroky, které je třeba udělat pro to, aby se došlo tam, kam chceme a vlastně definovat, co vůbec chceme dosáhnout.“ Není zpráva, která by mě potěšila víc.
Vždycky začínám kurz slovy, že nikoho nenaučíme shánět milion do zítra, ale ukážeme cestu, jak si k němu postupně může dojít.
Učíme fundraising v souvislostech a v kontextu fungování celé organizace, protože jak už absolventi našich kurzů vědí: Fundraising není samostatná disciplína.
HAPPY END
Doslova happy end pro nás měla Andrea. Ta už totiž měsíc po kurzu hlásila, že se jí podařilo sehnat plánované auto: „Já jsem šla na kurz s tím, že si budeme brát úvěr a měla jsem zhruba představu, jak to pojmeme. Ale Simona mi na kurzu vnukla myšlenku, že nemáme zapomínat na ty dárce, které už jsme jednou ke spolupráci přesvědčili a výsledek je, že jsme auto ze ¾ zaplatili bez úvěru během necelých dvou měsíců. Kdyby mi to někdo řekl před kurzem, ťukala bych si na čelo.“ Já ťukám na dřevo, aby další úspěchy vydržely a příbývaly.
Dalších dvacet příběhů začneme sledovat na kurzu Úspěšný fundraising v únoru a březnu. První termín 26.2. je vyprodaný, ale přidaly jsme další. Uvidíme se 2.3. i s vámi? 👉